Lazary, Anna: Unterschied zwischen den Versionen

zum Anfang...
Aus Theater Enzyklopädie
Wechseln zu: Navigation, Suche
(Založení stránky k překladu)
 
Zeile 1: Zeile 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
+
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
</ee:progress>{{Infobox Person
 
</ee:progress>{{Infobox Person
| jméno=<ee:firstname>Anna von</ee:firstname>  
+
| jméno = <ee:firstname>Anna von</ee:firstname>
| příjmení=<ee:lastname>Lazary</ee:lastname>
+
| příjmení = <ee:lastname>Lazary</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="Geburt" field="date_from">
+
| narozen = <ee:mvchronology type="Geburt" field="date_from">
 
1819
 
1819
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="Geburt" field="place">
+
| místoNarození = <ee:mvchronology type="Geburt" field="place">
 
Vrchlabí (CZ)
 
Vrchlabí (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="Tod" field="date_from">
+
| zemřel = <ee:mvchronology type="Tod" field="date_from">
 
21. 2. 1902
 
21. 2. 1902
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="Tod" field="place">
+
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="Tod" field="place">
 
Rychnov u Jablonce nad Nisou (CZ)
 
Rychnov u Jablonce nad Nisou (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
+
| fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession></ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>Theaterdirektorin, Schauspielerin, </ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Divadelní ředitelka Anna von Lazary převzala společnost po smrti svého muže (1860). Za 40 let své činnosti navštívila města ve Slezsku, na Moravě v Horním Rakousku nebo jižních, západních a severních Čechách. Ač hrála převážně v menších či středních městech, byla v divadelním světě známá kvalitou nabízených představení a svou dobročinností.
+
 
 
</ee:perex><ee:content>
 
</ee:perex><ee:content>
Rozená Wanková. Na jevišti se poprvé objevila 1841 v roli Frideriky v představení ''Braut und Bräutigem in einer Person'' od A. Kotzebue, místo jejího tehdejšího působení však není známé. Další doložená zmínka pochází z 1851, kdy ještě jako svobodná byla na štaci v Ústí nad Labem herečkou ve společnosti J. Lazaryho. V polovině 50. let se za o dvacet let staršího principála provdala, patrně byla jeho druhou ženou. Na štaci v Moravské Ostravě manžel 1860 zemřel a '''L.''' přebrala vedení společnosti. V následujících letech se pohybovala v chrudimském, čáslavském, boleslavském a litoměřickém kraji. Koncem 60. let hrála jižní Moravě (Česká Třebová, Lanškroun, Králíky, Mikulov, Uherský Ostroh, Telč), odtud přejela do jižních Čech (Kaplice, Český Krumlov, Volary) a dále do Horního Rakouska (Braunau, Ried, Freistadt, Enns). V Ennsu v sezoně 1874/75 její představení navštívil arcivévoda František Ferdinand d'Este. Od konce 80. let 19. století soustřeďovala svou činnost pouze do oblasti severních a západních Čech (Chomutov, Jáchymov, Sokolov). Své šedesátileté výročí působení u divadla oslavila v menší obci Dolní Maxov v roce 1901, v následném roce ve věku 83 let zemřela.
+
Geborene Wanke. Auf der Bühne tauchte sie erstmals 1841 in der Rolle der Friederike in der Vorstellung ''Braut und Bräutigam in einer Person'' von A. Kotzebue auf, der Ort ihres damaligen Wirkens ist jedoch nicht bekannt. Die nächste belegte Erwähnung stammt aus dem Jahre 1851, als sie noch als Ledige bei Station in Aussig an der Elbe im Ensemble von J. Lazary spielte. Mitte der 50-er Jahre heiratete sie den zwanzig Jahre älteren Prinzipal (wahrscheinlich war sie seine zweite Frau). Bei einem Halt in Moravská Ostrava starb ihr Mann 1860, und '''L.''' übernahm die Leitung der Gesellschaft. In den folgenden Jahren bewegte sie sich in der Gegend um Chrudim, Čáslav, Boleslav und Litoměřice. Ende der 60-er Jahre spielte sie in Südmähren (Česká Třebová, Lanškroun, Králíky, Mikulov, Uherský Ostroh, Telč), von wo aus sie nach Südböhmen (Kaplice, Krumau, Volary) und weiter nach Oberösterreich (Braunau, Ried, Freistadt, Enns) reiste. In Enns besuchte in der Saison 1874/75 ihre Vorstellung Erzherzog Franz Ferdinand d’Este. Ab dem Ende der 80-er Jahre des 19. Jahrhunderts wirkte sie mit ihrer Gesellschaft in Nord- und Westböhmen (Chomutov, Jáchymov, Sokolov). Das sechzigjährige Wirken am Theater beging sie in der kleineren Gemeinde Dolní Maxov im Jahre 1901, im folgenden Jahr verstarb sie im Alter von 83 Jahren.
 +
 
 +
 
  
Jako ředitelce malé společnosti nebylo '''L.''' povolováno hrát ve velkých a lázeňských městech, využívala proto zázemí středních a menších měst či obcí s německy mluvícím publikem. Objevovala se však také v místech, kde bylo české publikum ve většině, což mohlo pramenit i z neznalosti lokálních poměrů, nebo prostě jen z důvodu, že spoléhala na bilingvní české publikum či hojnou účast německé menšiny. Ne vždy však byly tyto štace úspěšné. Jak vyplývá z žádosti zaslalé 1869 zemskému úřadu v Brně, chtěla '''L. '''hrát od 9. září do 22. října v Uherském Ostrohu, od 23. října do 28. listopadu v Bzenci, odkud se pak měla vydat do Kyjova, nakonec však musela patrně pro nezájem publika své plány pozměnit a minimálně od 13. listopadu toho roku se nacházela v Mikulově, kde tedy žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Tehdejší národnostně vyhrocená situace se projevila na štaci v Dačicích v únoru 1871, kde převažovalo české obyvatelstvo. Po představení ''Nr. 28 ''od O. F. Berga si dačický dopisovatel deníku Moravská orlice postěžoval, že je drzost dávat v českém městě tento kus, kde je prostřednictvím postavy policajta Cibulky karikován český národ. Zpráva zbudila nelibé reakce u samotného hereckého souboru i zdejší židovské menšiny, kteří si stěžovali pisatelovu neznalost a nepochopení, na což dopisovatel znovu reagoval v Moravské orlici, že je jeho povinností bránit český národ proti posměchu. V závěrečném odstavci pak upozornil na kasičky umístěné ve dvou zdejších hostincích, do kterých je možné přispívat na stavbu Národního divadla v Praze.
+
Als Direktor einer kleinen Gesellschaft war es '''L.''' nicht erlaubt, in großen Städten und Kurstädten zu spielen, sie wirkte deshalb in mittleren und kleineren Städten und Gemeinden mit einem deutschsprachigen Publikum. Sie tauchte jedoch auch an Orten auf, an denen es mehrheitlich tschechisches Publikum gab, entweder aus Unkenntnis der lokalen Verhältnisse oder weil sie sich auf das zweisprachige Publikum oder viel Publikum aus der deutschen Minderheit verließ. Nicht immer jedoch waren diese Stationen erfolgreich. Wie aus einem Antrag hervorgeht, das 1869 an das Landesamt in Brünn geschickt wurde, wollte '''L. '''vom 9. September bis 22. Oktober in Uherský Ostroh spielen, vom 23. Oktober bis 28. November in Bzenec, von wo aus sie nach Kyjov weiterreisen sollte, letztlich jedoch musste sie aufgrund des fehlenden Interesses seitens des Publikums ihre Pläne ändern und weilte mindestens ab dem 13. November desselben Jahres in Mikulov, wo damals eine überwiegend deutschsprachige Bevölkerung lebte. Die national zugespitzte Situation zeigte sich beim Halt in Dačice im Februar 1871, wo mehrheitlich Tschechen lebten. Nach Vorstellung ''Nr. 28 ''von O. F. Berg beschwerte sich der Korrespondent der Tageszeitung Moravská orlice aus Dačice, es sei eine Frechheit, in einer tschechischen Stadt ein Stück zu spielen, wo in der Figur des Zivilwachmanns Cibulka das tschechische Volk karikiert werde. Der Bericht rief unschöne Reaktionen beim Schauspielensemble und bei der ortsansässigen jüdischen Minderheit hervor, die sich über die Unkenntnis und das Unverständnis des Schreibers beschwerten, worauf er wiederum reagierte, es sei seine Pflicht, das tschechische Volk vor Spott zu bewahren. Abschließend machte er auf die kleinen Kassen aufmerksam, die in zwei Gasthöfen der Stadt aufgestellt seien, wo man einen Beitrag zur Errichtung des Nationaltheaters in Prag leisten könne.
  
Režisérem a uměleckým šéfem v '''L.''' společnosti byl minimálně od 60. až 90. let T. Detroit. Stálicí společnosti byl také herecký pár E. a L. Geresteinovi, a později jejich syn, komik L. Gerestein. Občas '''L.''' využívala také hostujících herců z kamenných divadel, v Mikulově v roce 1870 to byla například A. Blumenthalová, kterou bylo možné mezi lety 1865–1875 potkat na scénách městských divadel v Šoproni nebo Lublani. Při uvádění zpěvoher '''L.''' využívala místních hudebníků, což byla běžná praxe, neboť kočovné společnosti neměly vždy možnost udržet si vlastní hudební soubor. Repertoár společnosti byl poskládán z oblíbených her O. F. Berga, Ch. Birch-Pfeifferové, F. Raimunda, E. Raupach či J. N. Nestroye. Přinejmenším v roce 1870 však měla '''L.''' na programu i Schillerovu tragédii ''Die Räuber''.
+
Regisseur und künstlerischer Leiter in '''L.s''' Gesellschaft war von den 60-er bis zu den 90-er Jahren T. Detroit. Ein Fixstern war ebenfalls das Schauspielerpaar E. und L. Gerestein, später auch ihr Sohn, der Komiker L. Gerestein. Manchmal griff '''L.''' auf gastierende Schauspieler aus festen Theatern zurück, in Mikulov war dies 1870 beispielsweise A. Blumenthal, die 1865–75 auf den Bühnen der Stadttheater in Ödenburg oder Laibach wirkte. So wie damals üblich engagierte '''L.''' bei der Aufführung von Singspielen Musiker vor Ort, denn fahrende Ensembles hatten nicht immer die Möglichkeit, ein eigenes Musikensemble zu unterhalten. Das Repertoire der Gesellschaft bestand aus den beliebten Stücken O. F. Bergs, Ch. Birch-Pfeiffers, F. Raimunds, E. Raupachs oder J. N. Nestroys. Zumindest 1870 hatte '''L.''' jedoch auch Schillers Tragödie ''Die Räuber'' im Programm.
  
Manžel Josef von Lazary se v divadelním prostředí pohyboval minimálně od 1840, kdy byl režisérem ve společnosti E. Prevora. V následných letech se snažil získat divadelní koncesi, což se mu podařilo až 1845. V divadelní společnosti působily i děti '''L.''' Syn Eduard zde pobýval do poloviny 70. let, v té době zde již zastával roli vedoucího souboru, poté odešel do společnosti, kterou vedl J. Kotzky. V 80. letech působil v městském divadle v Linci jako sekretář a pokladník a od 1890 zastával stejnou pozici v městském divadle Teplicích. Dětskými rolemi prošli v '''L.''' společnosti i mladší Eduardovi sourozenci Emil a Marie.
+
Ihr Mann Josef von Lazary bewegte sich im Theaterumfeld mindestens ab 1840, als er Regisseur in der Gesellschaft von E. Prevor war. In den folgenden Jahren bemühte er sich um eine Theaterkonzession, die er jedoch erst 1845 erhielt. In der Theatergesellschaft wirkten auch die Kinder von '''L.''' Sohn Eduard weilte hier bis Mitte der 70-er Jahre, in dieser Zeit hatte er bereits die Rolle des Ensembleleiters inne, danach ging er zu einer Gesellschaft, die von J. Kotzky geleitet wurde. In den 80-er Jahren wirkte er am Stadttheater in Linz als Sekretär und Kassierer und hatte ab 1890 die gleiche Position am Stadttheater in Teplice inne. Kinderrollen durchliefen in '''L.s''' Gesellschaft auch Eduards jüngere Geschwister Emil und Marie.
  
Přesto, že '''L.''' byla ředitelkou pouze menší německy hrající kočovné divadelní společnosti, dokázala kvalitou nabízených produkcí vyvolat o svá představení zájem. Dokladem schopnosti '''L.''' jako divadelní podnikatelky je ostatně i její 40 let trvající praxe. '''L.''' byla v divadelním světě známá a ceněná také pro svou dobročinnost, například při pobytu v Českém Krumlově, kde hrála v zámeckém divadle, uspořádala v březnu 1872 benefici pro nemocného vídeňského herce a dramatika K. Elmara.
+
Wenngleich '''L.''' Direktorin nur einer kleineren deutsch spielenden fahrenden Theatergesellschaft war, gelang es ihr, durch die Qualität der dargebotenen Produktionen Aufmerksamkeit zu erregen. Ein Beleg für ihre Fähigkeiten als Theaterunternehmerin sind 40 Jahre praktische Theaterarbeit. In der Theaterwelt war sie bekannt und wurde aufgrund ihrer Wohltätigkeit geschätzt, so veranstaltete sie beispielsweise bei einem Aufenthalt in Krumau, wo sie im Stadttheater spielte, im März 1872 eine Benefizvorstellung für den kranken Wiener Schauspieler und Dramatiker K. Elmar.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Štace společnosti Anny von Lazary</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Stationen der Gesellschaft Anna von Lazarys</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>1860/1861 Moravská Ostrava (Mährisches Ostrau); 1862/1863 Česká Třebová (Böhmisch Trübau); 1685 Česká Třebová, Lanškroun (Landskron), Králíky (Grulich); 1867 Mohelnice (Müglitz); 1868 Uherský Brod (Ungarisch Brod); 1869 Mikulov (Nikolsburg), Uherský Brod, Bzenec (Bisenz); 1870 Mikulov, Hustopeče (Auspitz), Židlochovice (Groß Seelowitz), Třebíč (Trebitsch); 1871 Telč (Teltsch), Dačice (Datschitz); 1871/1872 Kaplice (Kaplitz), Český Krumlov (Krumau); 1872/1873 Český Krumlov; 1873/1874 Český Krumlov, Volary (Wallern); 1874/1875 Český Krumlov, Grein, Freistad, Enns; 1875/1876 Enns, Nové Hrady (Gratzen), Kaplice; 1876/1877 Grieskirchen, Aschbach; 1878 Enns, 1879 Waidhofen an der Ybbs; 1880 Ried, Mattinghofen; 1881/1882 Vöcklabruck; 1882/1883 Ried, Vöklabruck; 1884/1885 Ried, Nové Hrady, Benešov nad Černou (Deutsch Beneschau); 1885/1886 Aigen, Horní Planá (Oberplan), Český Krumlov; 1887 Prachatice (Prachatitz), Nové Hrady, Český Krumlov; 1889 Horšovský Týn (Bischofteinitz); 1889/1890 Postoloprty (Postelberg), Podbořany (Podersam); Bílina (Bilin); Kadaň (Kaaden); 1890/1891 Chomutov (Komotau), Jáchymov (Sankt Joachimstahl), Ostrov (Schlackenwerth), Kovářská (Schmiedeberg); 1891/1892 Chomutov, Jáchymov, Vejprty (Weipert); 1892/1893 Chomutov, Sokolov (Falkenau an der Eger); 1893/1894 Jáchymov, Kraslice (Graslitz), Tachov (Tachau); 1893/1894 Poděbrady; 1894/1895 Jirkov (Görkau), Horní Litvínov (Oberleutensdorf), Osek (Ossegg); 1895 Mikulášovice (Nixdorf), Staré Křečany (Alt Ehrenberg), Císařský u Šluknova (Kaiserswalde bei Schluckenau); 1896/1897 Šluknov (Schluckenau); Benešov nad Ploučnicí (Bensen); 1897/1898 Albrechtice (Ulbersdorf), Kokonín (Kukan); 1898/1899 Hrádek nad Nisou (Grottau), 1900 Chrastava (Kratzau); 1901 Vratislavice (Maffersdorf), Dolní Maxov (Unter Maxdorf).</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>1860/1861 Moravská Ostrava (Mährisches Ostrau); 1862/1863 Česká Třebová (Böhmisch Trübau); 1685 Česká Třebová, Lanškroun (Landskron), Králíky (Grulich); 1867 Mohelnice (Müglitz); 1868 Uherský Brod (Ungarisch Brod); 1869 Mikulov (Nikolsburg), Uherský Brod, Bzenec (Bisenz); 1870 Mikulov, Hustopeče (Auspitz), Židlochovice (Groß Seelowitz), Třebíč (Trebitsch); 1871 Telč (Teltsch), Dačice (Datschitz); 1871/1872 Kaplice (Kaplitz), Český Krumlov (Krumau); 1872/1873 Český Krumlov; 1873/1874 Český Krumlov, Volary (Wallern); 1874/1875 Český Krumlov, Grein, Freistad, Enns; 1875/1876 Enns, Nové Hrady (Gratzen), Kaplice; 1876/1877 Grieskirchen, Aschbach; 1878 Enns, 1879 Waidhofen an der Ybbs; 1880 Ried, Mattinghofen; 1881/188[http://de.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Lazary,_Anna_amp_action=EEItemEdit# close]2 Vöcklabruck; 1882/1883 Ried, Vöklabruck; 1884/1885 Ried, Nové Hrady, Benešov nad Černou (Deutsch Beneschau); 1885/1886 Aigen, Horní Planá (Oberplan), Český Krumlov; 1887 Prachatice (Prachatitz), Nové Hrady, Český Krumlov; 1889 Horšovský Týn (Bischofteinitz); 1889/1890 Postoloprty (Postelberg), Podbořany (Podersam); Bílina (Bilin); Kadaň (Kaaden); 1890/1891 Chomutov (Komotau), Jáchymov (Sankt Joachimstahl), Ostrov (Schlackenwerth), Kovářská (Schmiedeberg); 1891/1892 Chomutov, Jáchymov, Vejprty (Weipert); 1892/1893 Chomutov, Sokolov (Falkenau an der Eger); 1893/1894 Jáchymov, Kraslice (Graslitz), Tachov (Tachau); 1893/1894 Poděbrady; 1894/1895 Jirkov (Görkau), Horní Litvínov (Oberleutensdorf), Osek (Ossegg); 1895 Mikulášovice (Nixdorf), Staré Křečany (Alt Ehrenberg), Císařský u Šluknova (Kaiserswalde bei Schluckenau); 1896/1897 Šluknov (Schluckenau); Benešov nad Ploučnicí (Bensen); 1897/1898 Albrechtice (Ulbersdorf), Kokonín (Kukan); 1898/1899 Hrádek nad Nisou (Grottau), 1900 Chrastava (Kratzau); 1901 Vratislavice (Maffersdorf), Dolní Maxov (Unter Maxdorf).</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Rollen</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>Friderike von Aarau (A. Kotzebue: ''Braut und Bräutigem in einer Person'') – 1841; Theudelinde (R. Benedix: ''Doktor Wespe'') – 1870; Kammerfrau (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Des Glückes wechsel'', patrně se jednalo o hru ''Eine Familie'') – 1870; Sarah Reed (Charlotte Birch-Pfeifferová: ''Die Waise von Lowood'') – 1888.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Friderike von Aarau (A. Kotzebue: ''Braut und Bräutigem in einer Person'') – 1841; Theudelinde (R. Benedix: ''Doktor Wespe'') – 1870; Kammerfrau (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Des Glückes wechsel'', patrně se jednalo o hru ''Eine Familie'') – 1870; Sarah Reed (Charlotte Birch-Pfeifferová: ''Die Waise von Lowood'') – 1888.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Quellen</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>MZA Brno. B 13. (Moravské místodržitelství). Signatura 1/12, karton 497, folio 672 (žádost '''L'''. na uvádění divadelních produkcí v Uherském Ostrohu, Bzenci a Kyjově).
+
<ee:bibliography_content>MZA Brno. B 13. (Mährische Statthalterschaft). Signatur 1/12, Karton 497, Folio 672 (Antrag '''L'''.s auf Aufführung von Theaterproduktionen in Uherský Ostroh, Bzenec und Kyjov).
  
Österreich, Linz, rk. Diözese (Oberösterreich) Ried im Innkreis, Trauungsbuch 1884, (svatba Eduarda von Lazary), [online, cit. 1. 9. 2019], URL: [http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/oberoesterreich/ried-im-innkreis/207%2F1884/?pg=6 http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/oberoesterreich/ried-im-innkreis/207%252F1884/?pg=6]</ee:bibliography_content>
+
Österreich, Linz, rk. Diözese (Oberösterreich) Ried im Innkreis, Trauungsbuch 1884, (Heirat Eduard von Lazarys), [online, zit. 1. 9. 2019], URL: [http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/oberoesterreich/ried-im-innkreis/207/1884/?pg=6 http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/oberoesterreich/ried-im-innkreis/207%252F1884/?pg=6]</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
+
== <ee:bibliography_label>Literatur</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Wiener Theater-Chronik'' (Vídeň) 4, 7. 8. 1862, č. 32, s. 2; ''Nikolsburger Wochenschrift für landwirtschaftliche, gemeinnützige Interessen und Unterhaltung'' (Mikulov) 10–11, 13. 2. 1869, č. 7, s. 2–3; 10–11, 13. 11. 1869, č. 46, s. 3; 11–12, 19. 1. 1870, č. 4, s. 3; ''Moravská Orlice'' (Brno) 9, 16. 2. 1871, č. 38, s. 3–4; 9, 3. 3. 1871, č. 51, s. 3; ''Deutscher Bühnen-Almanach'' (Berlin) 37, 1873, d. 2, s. 404–405; 39, 1875, d. 2, s. 124; 49, 1885, d. 2, s. 243, 50, 1886, d. 2, s. 7-8; 53, 1889, d. 2, s. 561; 54, 1890, d. 2, s. 419–420, 55, 1891, d. 2, s. 299–300; ''Linzer Volksblatt'' (Linec) 9, 28. 1. 1877, č. 22, s. 2; ''Innsbrucker Nachrichten'' (Innsbruck) 28, 24. 8. 1881, č. 217, s. 10; ''Neuer Theater-Almanach'' (Berlin) 1, 1890, s. 164; 2, 1891, s. 465; 3, 1892, s. 321; 4, 1893, s. 365; 5, 1894, s. 598 1895; 6, 1895, s. 598; ''Tages-Post'' (Linec) 29, 10. 3. 1883, č. 56, s. 2; ''Teplitz-Schönauer Anzeiger'' (Teplice) 42, 26. 2. 1902, č. 24, s. 3; J. PORT. Schwarzenberské zámecké divadlo na Krumlově. Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské při městském muzeu v Českých Budějovicích za rok 1929, České Budějovice 1930, s. 26–43; J. Hilmera: ''Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století''Praha 2006, DÚk; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 3/3'', Olomouc 2014, s. 143; J. Záloha: Divadlo za Schwarzenberků (zámecké divadlo v Českém Krumlově v 19. stol.). ''Divadelní revue'' 8, 1997, č. 4, s. 19–29.
+
<ee:bibliography_content>''Wiener Theater-Chronik'' (Wien) 4, 7. 8. 1862, Nr. 32, S. 2; ''Nikolsburger Wochenschrift für landwirtschaftliche, gemeinnützige Interessen und Unterhaltung'' (Mikulov) 10–11, 13. 2. 1869, Nr. 7, S. 2–3; 10–11, 13. 11. 1869, Nr. 46, S. 3; 11–12, 19. 1. 1870, Nr. 4, S. 3; ''Moravská orlice'' (Brno) 9, 16. 2. 1871, Nr. 38, S. 3–4; 9, 3. 3. 1871, Nr. 51, S. 3; ''Deutscher Bühnen-Almanach'' (Berlin) 37, 1873, T. 2, S. 404–405; 39, 1875, T. 2, S. 124; 49, 1885, T. 2, S. 243, 50, 1886, T. 2, S. 7-8; 53, 1889, T. 2, S. 561; 54, 1890, T. 2, S. 419–420, 55, 1891, T. 2, S. 299–300; ''Linzer Volksblatt'' (Linz) 9, 28. 1. 1877, Nr. 22, S. 2; ''Innsbrucker Nachrichten'' (Innsbruck) 28, 24. 8. 1881, Nr. 217, S. 10; ''Neuer Theater-Almanach'' (Berlin) 1, 1890, S. 164; 2, 1891, S. 465; 3, 1892, S. 321; 4, 1893, S. 365; 5, 1894, S. 598 1895; 6, 1895, S. 598; ''Tages-Post'' (Linz) 29, 10. 3. 1883, Nr. 56, S. 2; ''Teplitz-Schönauer Anzeiger'' (Teplice) 42, 26. 2. 1902, Nr. 24, S. 3; J. PORT. Das Schwarzenberger Schlosstheater in Krumau. Jahrbuch der Heimatkundlichen südböhmischen Gesellschaft beim Stadtmuseum in Budweis für 1929, České Budějovice 1930, S. 26–43; J. Hilmera: ''Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století [Die Tätigkeit der deutschen Theatergesellschaften in den böhmischen Provinzen des 19. Jahrhunderts]'', Praha 2006, DÚk; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 3/3'', Olomouc 2014, S. 143; J. Záloha: Das Theater unter den Schwarzenbergern (Schlosstheater in Krumau im 19. Jahrhundert), ''Divadelní revue'' 8, 1997, Nr. 4, S. 19–29.
  
 
Kosch Th, Ulrich (Lazary, Anna von)</ee:bibliography_content>
 
Kosch Th, Ulrich (Lazary, Anna von)</ee:bibliography_content>
Zeile 61: Zeile 63:
 
   | mode=category
 
   | mode=category
 
   | ordermethod=titlewithoutnamespace
 
   | ordermethod=titlewithoutnamespace
   | resultsheader=\n== Vazby ==\n
+
   | resultsheader=\n== Weben ==\n
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | resultsfooter=\n\n
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2019{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Miroslav Lukáš]]{{break}}</ee:author>
+
<ee:published>'''Bildung:''' 2019{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Miroslav Lukáš]]{{break}}</ee:author>
  
 
<ee:category>[[Category:Deutschsprachiges Schauspiel]]
 
<ee:category>[[Category:Deutschsprachiges Schauspiel]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>
+
[[Category:Personen]]</ee:category>
  
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
+
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"><ee:documentation>
<ee:documentation>
+
  
</ee:documentation>
+
</ee:documentation></cshow>
</cshow>
+
  
 
<references></references>
 
<references></references>
  
 
<noinclude><languages>[[cs:Lazary, Anna]]</languages></noinclude>
 
<noinclude><languages>[[cs:Lazary, Anna]]</languages></noinclude>

Version vom 2. Oktober 2019, 10:58 Uhr

Anna von Lazary
* 1819 Vrchlabí (CZ)
21. 2. 1902 Rychnov u Jablonce nad Nisou (CZ)
Theaterdirektorin, Schauspielerin


Geborene Wanke. Auf der Bühne tauchte sie erstmals 1841 in der Rolle der Friederike in der Vorstellung Braut und Bräutigam in einer Person von A. Kotzebue auf, der Ort ihres damaligen Wirkens ist jedoch nicht bekannt. Die nächste belegte Erwähnung stammt aus dem Jahre 1851, als sie noch als Ledige bei Station in Aussig an der Elbe im Ensemble von J. Lazary spielte. Mitte der 50-er Jahre heiratete sie den zwanzig Jahre älteren Prinzipal (wahrscheinlich war sie seine zweite Frau). Bei einem Halt in Moravská Ostrava starb ihr Mann 1860, und L. übernahm die Leitung der Gesellschaft. In den folgenden Jahren bewegte sie sich in der Gegend um Chrudim, Čáslav, Boleslav und Litoměřice. Ende der 60-er Jahre spielte sie in Südmähren (Česká Třebová, Lanškroun, Králíky, Mikulov, Uherský Ostroh, Telč), von wo aus sie nach Südböhmen (Kaplice, Krumau, Volary) und weiter nach Oberösterreich (Braunau, Ried, Freistadt, Enns) reiste. In Enns besuchte in der Saison 1874/75 ihre Vorstellung Erzherzog Franz Ferdinand d’Este. Ab dem Ende der 80-er Jahre des 19. Jahrhunderts wirkte sie mit ihrer Gesellschaft in Nord- und Westböhmen (Chomutov, Jáchymov, Sokolov). Das sechzigjährige Wirken am Theater beging sie in der kleineren Gemeinde Dolní Maxov im Jahre 1901, im folgenden Jahr verstarb sie im Alter von 83 Jahren.

 

Als Direktor einer kleinen Gesellschaft war es L. nicht erlaubt, in großen Städten und Kurstädten zu spielen, sie wirkte deshalb in mittleren und kleineren Städten und Gemeinden mit einem deutschsprachigen Publikum. Sie tauchte jedoch auch an Orten auf, an denen es mehrheitlich tschechisches Publikum gab, entweder aus Unkenntnis der lokalen Verhältnisse oder weil sie sich auf das zweisprachige Publikum oder viel Publikum aus der deutschen Minderheit verließ. Nicht immer jedoch waren diese Stationen erfolgreich. Wie aus einem Antrag hervorgeht, das 1869 an das Landesamt in Brünn geschickt wurde, wollte L. vom 9. September bis 22. Oktober in Uherský Ostroh spielen, vom 23. Oktober bis 28. November in Bzenec, von wo aus sie nach Kyjov weiterreisen sollte, letztlich jedoch musste sie aufgrund des fehlenden Interesses seitens des Publikums ihre Pläne ändern und weilte mindestens ab dem 13. November desselben Jahres in Mikulov, wo damals eine überwiegend deutschsprachige Bevölkerung lebte. Die national zugespitzte Situation zeigte sich beim Halt in Dačice im Februar 1871, wo mehrheitlich Tschechen lebten. Nach Vorstellung Nr. 28 von O. F. Berg beschwerte sich der Korrespondent der Tageszeitung Moravská orlice aus Dačice, es sei eine Frechheit, in einer tschechischen Stadt ein Stück zu spielen, wo in der Figur des Zivilwachmanns Cibulka das tschechische Volk karikiert werde. Der Bericht rief unschöne Reaktionen beim Schauspielensemble und bei der ortsansässigen jüdischen Minderheit hervor, die sich über die Unkenntnis und das Unverständnis des Schreibers beschwerten, worauf er wiederum reagierte, es sei seine Pflicht, das tschechische Volk vor Spott zu bewahren. Abschließend machte er auf die kleinen Kassen aufmerksam, die in zwei Gasthöfen der Stadt aufgestellt seien, wo man einen Beitrag zur Errichtung des Nationaltheaters in Prag leisten könne.

Regisseur und künstlerischer Leiter in L.s Gesellschaft war von den 60-er bis zu den 90-er Jahren T. Detroit. Ein Fixstern war ebenfalls das Schauspielerpaar E. und L. Gerestein, später auch ihr Sohn, der Komiker L. Gerestein. Manchmal griff L. auf gastierende Schauspieler aus festen Theatern zurück, in Mikulov war dies 1870 beispielsweise A. Blumenthal, die 1865–75 auf den Bühnen der Stadttheater in Ödenburg oder Laibach wirkte. So wie damals üblich engagierte L. bei der Aufführung von Singspielen Musiker vor Ort, denn fahrende Ensembles hatten nicht immer die Möglichkeit, ein eigenes Musikensemble zu unterhalten. Das Repertoire der Gesellschaft bestand aus den beliebten Stücken O. F. Bergs, Ch. Birch-Pfeiffers, F. Raimunds, E. Raupachs oder J. N. Nestroys. Zumindest 1870 hatte L. jedoch auch Schillers Tragödie Die Räuber im Programm.

Ihr Mann Josef von Lazary bewegte sich im Theaterumfeld mindestens ab 1840, als er Regisseur in der Gesellschaft von E. Prevor war. In den folgenden Jahren bemühte er sich um eine Theaterkonzession, die er jedoch erst 1845 erhielt. In der Theatergesellschaft wirkten auch die Kinder von L. Sohn Eduard weilte hier bis Mitte der 70-er Jahre, in dieser Zeit hatte er bereits die Rolle des Ensembleleiters inne, danach ging er zu einer Gesellschaft, die von J. Kotzky geleitet wurde. In den 80-er Jahren wirkte er am Stadttheater in Linz als Sekretär und Kassierer und hatte ab 1890 die gleiche Position am Stadttheater in Teplice inne. Kinderrollen durchliefen in L.s Gesellschaft auch Eduards jüngere Geschwister Emil und Marie.

Wenngleich L. Direktorin nur einer kleineren deutsch spielenden fahrenden Theatergesellschaft war, gelang es ihr, durch die Qualität der dargebotenen Produktionen Aufmerksamkeit zu erregen. Ein Beleg für ihre Fähigkeiten als Theaterunternehmerin sind 40 Jahre praktische Theaterarbeit. In der Theaterwelt war sie bekannt und wurde aufgrund ihrer Wohltätigkeit geschätzt, so veranstaltete sie beispielsweise bei einem Aufenthalt in Krumau, wo sie im Stadttheater spielte, im März 1872 eine Benefizvorstellung für den kranken Wiener Schauspieler und Dramatiker K. Elmar.


Stationen der Gesellschaft Anna von Lazarys

1860/1861 Moravská Ostrava (Mährisches Ostrau); 1862/1863 Česká Třebová (Böhmisch Trübau); 1685 Česká Třebová, Lanškroun (Landskron), Králíky (Grulich); 1867 Mohelnice (Müglitz); 1868 Uherský Brod (Ungarisch Brod); 1869 Mikulov (Nikolsburg), Uherský Brod, Bzenec (Bisenz); 1870 Mikulov, Hustopeče (Auspitz), Židlochovice (Groß Seelowitz), Třebíč (Trebitsch); 1871 Telč (Teltsch), Dačice (Datschitz); 1871/1872 Kaplice (Kaplitz), Český Krumlov (Krumau); 1872/1873 Český Krumlov; 1873/1874 Český Krumlov, Volary (Wallern); 1874/1875 Český Krumlov, Grein, Freistad, Enns; 1875/1876 Enns, Nové Hrady (Gratzen), Kaplice; 1876/1877 Grieskirchen, Aschbach; 1878 Enns, 1879 Waidhofen an der Ybbs; 1880 Ried, Mattinghofen; 1881/188close2 Vöcklabruck; 1882/1883 Ried, Vöklabruck; 1884/1885 Ried, Nové Hrady, Benešov nad Černou (Deutsch Beneschau); 1885/1886 Aigen, Horní Planá (Oberplan), Český Krumlov; 1887 Prachatice (Prachatitz), Nové Hrady, Český Krumlov; 1889 Horšovský Týn (Bischofteinitz); 1889/1890 Postoloprty (Postelberg), Podbořany (Podersam); Bílina (Bilin); Kadaň (Kaaden); 1890/1891 Chomutov (Komotau), Jáchymov (Sankt Joachimstahl), Ostrov (Schlackenwerth), Kovářská (Schmiedeberg); 1891/1892 Chomutov, Jáchymov, Vejprty (Weipert); 1892/1893 Chomutov, Sokolov (Falkenau an der Eger); 1893/1894 Jáchymov, Kraslice (Graslitz), Tachov (Tachau); 1893/1894 Poděbrady; 1894/1895 Jirkov (Görkau), Horní Litvínov (Oberleutensdorf), Osek (Ossegg); 1895 Mikulášovice (Nixdorf), Staré Křečany (Alt Ehrenberg), Císařský u Šluknova (Kaiserswalde bei Schluckenau); 1896/1897 Šluknov (Schluckenau); Benešov nad Ploučnicí (Bensen); 1897/1898 Albrechtice (Ulbersdorf), Kokonín (Kukan); 1898/1899 Hrádek nad Nisou (Grottau), 1900 Chrastava (Kratzau); 1901 Vratislavice (Maffersdorf), Dolní Maxov (Unter Maxdorf).

Rollen

Friderike von Aarau (A. Kotzebue: Braut und Bräutigem in einer Person) – 1841; Theudelinde (R. Benedix: Doktor Wespe) – 1870; Kammerfrau (Ch. Birch-Pfeiffer: Des Glückes wechsel, patrně se jednalo o hru Eine Familie) – 1870; Sarah Reed (Charlotte Birch-Pfeifferová: Die Waise von Lowood) – 1888.

Quellen

MZA Brno. B 13. (Mährische Statthalterschaft). Signatur 1/12, Karton 497, Folio 672 (Antrag L.s auf Aufführung von Theaterproduktionen in Uherský Ostroh, Bzenec und Kyjov).

Österreich, Linz, rk. Diözese (Oberösterreich) Ried im Innkreis, Trauungsbuch 1884, (Heirat Eduard von Lazarys), [online, zit. 1. 9. 2019], URL: http://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/oberoesterreich/ried-im-innkreis/207%252F1884/?pg=6

Literatur

Wiener Theater-Chronik (Wien) 4, 7. 8. 1862, Nr. 32, S. 2; Nikolsburger Wochenschrift für landwirtschaftliche, gemeinnützige Interessen und Unterhaltung (Mikulov) 10–11, 13. 2. 1869, Nr. 7, S. 2–3; 10–11, 13. 11. 1869, Nr. 46, S. 3; 11–12, 19. 1. 1870, Nr. 4, S. 3; Moravská orlice (Brno) 9, 16. 2. 1871, Nr. 38, S. 3–4; 9, 3. 3. 1871, Nr. 51, S. 3; Deutscher Bühnen-Almanach (Berlin) 37, 1873, T. 2, S. 404–405; 39, 1875, T. 2, S. 124; 49, 1885, T. 2, S. 243, 50, 1886, T. 2, S. 7-8; 53, 1889, T. 2, S. 561; 54, 1890, T. 2, S. 419–420, 55, 1891, T. 2, S. 299–300; Linzer Volksblatt (Linz) 9, 28. 1. 1877, Nr. 22, S. 2; Innsbrucker Nachrichten (Innsbruck) 28, 24. 8. 1881, Nr. 217, S. 10; Neuer Theater-Almanach (Berlin) 1, 1890, S. 164; 2, 1891, S. 465; 3, 1892, S. 321; 4, 1893, S. 365; 5, 1894, S. 598 1895; 6, 1895, S. 598; Tages-Post (Linz) 29, 10. 3. 1883, Nr. 56, S. 2; Teplitz-Schönauer Anzeiger (Teplice) 42, 26. 2. 1902, Nr. 24, S. 3; J. PORT. Das Schwarzenberger Schlosstheater in Krumau. Jahrbuch der Heimatkundlichen südböhmischen Gesellschaft beim Stadtmuseum in Budweis für 1929, České Budějovice 1930, S. 26–43; J. Hilmera: Činnost německých divadelních společností v českých provinciích 19. století [Die Tätigkeit der deutschen Theatergesellschaften in den böhmischen Provinzen des 19. Jahrhunderts], Praha 2006, DÚk; M. Havlíčková – S. Pracná – J. Štefanides: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 3/3, Olomouc 2014, S. 143; J. Záloha: Das Theater unter den Schwarzenbergern (Schlosstheater in Krumau im 19. Jahrhundert), Divadelní revue 8, 1997, Nr. 4, S. 19–29.

Kosch Th, Ulrich (Lazary, Anna von)

Lebensereignisse

  • 1819: Geburt, Vrchlabí (CZ)
  • 21. 2. 1902: Tod, Rychnov u Jablonce nad Nisou (CZ)

Andere Namen

Wanková


Bildung: 2019

Autor: Miroslav Lukáš